Zácpa u dětí
 

Zácpa je obvykle definována jako málo časté a obtížné (až bolestivé) vyprazdňování tuhé stolice.

 

Dítě v plence

U dětí jde o častý problém objevující se typicky v době zavádění příkrmů a pak ve věku mezi 2. a 5. rokem, kdy se děti učí samostatnosti. Déletrvající zácpa může být projevem jiného onemocnění, např. celiakie, onemocnění štítné žlázy či vrozených vad trávicí soustavy, ovšem daleko častěji se jedná u dětí o funkční onemocnění, kdy dítě cítí při vyprazdňování bolest a následně se snaží další vyprazdňování stolice oddalovat. Přitom dochází ke hromadění stolice ve střevě a dalšímu zhoršování stavu. V některých případech může dojít až k poškození svěrače konečníku, kdy dítě již necítí nucení na stolici a problém je nutné řešit s pomocí lékaře.


Zácpa u kojenců a batolat

U nejmenších plně kojených dětí není zácpa obvyklá. Stolice je u kojených dětí díky složení mateřského mléka obvykle měkká a vyprazdňování snadné, i když mezi jednotlivými stolicemi může být interval i několik dní. Mnohem obvyklejší je však u plně kojených dětí vyprazdňování několikrát denně. U dětí krmených umělým mlékem dochází k zácpě častěji. Na místě je v tomto případě porada s lékařem a případně změna podávaného mléka (vhodná jsou mléka obsahující probiotika). 

Zácpa se poměrně často objevuje u kojenců v době zavádění prvních příkrmů. Důvodem je zřejmě složení prvních příkrmů z potravin, které typicky zácpu způsobují, např. rýže, mrkev nebo banán, a snížení množství vypitých tekutin (mléka). 

U batolat se zácpa často objevuje v době učení na nočník nebo při nástupu do školky. V tomto věku může být příčinou vzdor dítěte proti učení na nočník, stres z nástupu do školky nebo i jen nedostatek soukromí pro vykonání potřeby v jiném místě než doma. 

 

Dietní a režimová opatření proti zácpě

  • zvýšení podílu vlákniny ve stravě - zdrojem vlákniny ve stravě je především čerstvé i sušené ovoce a zelenina, nejlépe švestky, meruňky, hroznové víno, jablka, hrušky, hrášek, zelené fazolky nebo brokolice. Z ostatních potravin jsou vhodné např. ovesné vločky nebo celozrnné pečivo.
  • omezení potravin, které typicky vyvolávají zácpu, tj. především rýže, mrkve, banánů, bílého pečiva či sladkostí (čokoláda, bonbóny)
  • zvýšený příjem zakysaných mléčných výrobků, především jogurtů
  • zvýšený příjem tekutin - aby byla dietní opatření účinná, je nutné zvýšit příjem tekutin, nevhodné jsou slazené nápoje a černý čaj, naopak vhodné jsou kromě vody také ovocné a zeleninové šťávy
  • dostatek pohybu - u nejmenších kojenců cvičení nožičkami (přitahování k bříšku) a častější polohování na bříško (pod dohledem dospělé osoby)
  • nácvik pravidelného vyprazdňování - cílem nácviku je, aby dítě začalo správně vnímat  přirozené nucení na stolici a vyprazdňovalo se pokud možno pravidelně. Nejsnadnější je vyprázdnění zhruba 15 - 30 minut po jídle, nejlépe po snídani. Nácvik by měl probíhat v klidu, aby se nestal dalším zdrojem stresu pro dítě (i pro celou rodinu).


Kdy kontaktovat lékaře

  • pokud se zácpu nedaří řešit výše uvedenými opatřeními
  • pokud se zácpa opakuje a přidávají se další problémy (nechutenství, bolesti břicha, silná bolest při vyprazdňování apod.)
  • pokud se ve stolici nebo na prádle objeví krev

Farmakologická léčba zácpy (např. laxativy) by měla být vždy v rukou lékaře (pediatra či dětského gastroenterologa), který by s rodinou měl probrat postup léčby včetně dietních a režimových opatření. V některých případech je léčba dlouhodobá a může trvat i několik měsíců, než dítě překoná strach z bolestivého vyprazdňování.

Kontakt

Ordinace dětského lékaře MUDr. Pavla Vojtíková
ordinace:
Dolní 720
Ostrožská Nová Ves
Telefon: 572 598 324
Mobil: 604 736 675

ordinace:
Ostrožská Lhota č. 500
Mobil: 604 736 675
mudrvojtikovapavla@seznam.cz